Zasloužíte si lepší život. Pojďte na to.

Přijetí vlastní agresivity

Tento kurz potřebujete, když

  • neumíte vyjádřit, co chcete
  • si neumíte stát za svým
  • nevíte, co chcete
  • se bojíte říct svůj názor
  • máte problém s agresí
  • si neumíte prosadit, co je pro Vás důležité
  • si necháte ubližovat
  • se bojíte agresivních lidí
  • se bojíte psů
  • bojujete proti agresi
  • věříte, že agrese je jen a jen špatná
  • se s agresí často setkáváte
  • nevíte, co cítíte
  • se zlobíte na ty, co Vám nic neudělali a ty, co Vám ublížili necháte být
  • se bojíte násilí
  • se Vám v životě nedaří
  • si vše musíte vydřít, neznáte ten pocit, že by se něco stalo jen tak, bez námahy
  • máte problém se žlučníkem, trávením, slezinou, slinivkou
  • štěkáte na svého partnera/ku
  • jste podrážděný/á
  • jste obětí nebo pachatelem domácího nebo jiného násilí
  • cítíte se jako rohožka
  • nemáte autoritu
  • necháte si ubližovat
  • máte pomstychtivé myšlenky
  • se cítíte bezmocně

To ale ten kurz potřebuje skoro každý

       Ano. Jsme podivná společnost. Část z nás se agrese a násilí bojí tak moc, že je odmítáme i tam, kde by byly prospěšné. A druhá část si pak tuto „odmítanou“ agresi „vezme“ a s její pomocí je ještě agresivnější a násilnější a my pak máme ještě větší důvod se agrese bát.
       ´Díky tomu je tady veliká nerovnováha – lidé, kterým agrese chybí a lidé, kterým přebývá.
       Lidé, kterým přebývá, pak mají zbytečné problémy s policií nebo si vyčítají, že nedokáží kontrolovat své záchvaty zuřivosti.
       A ti, kterým agrese chybí, jsou zbytečně bojácní, nechají sebou vláčet a manipulovat. Místo aby přijali, že agrese je důležitá, jen je nezbytné znát míru, tak se mnozí snaží agresi vymazat z povrchu zemského, což je jistá vstupenka k problémům.

Nechoďte na kurz, jestli

  • chcete věřit, že agrese je jen a jen špatná
  • se nad agresi a agresivní lidi povyšujete

       Agrese je prostě jen nástroj. Když ho použijete nesprávně nebo v nesprávný okamžik, uděláte škodu. Ale když ho nepoužijete tehdy, když je to potřeba, uděláte škodu také, ale sobě.

Kdo kurz nepotřebuje

       Je to člověk, který se umí zastat sám sebe. Když je třeba, tak i s adekvátní mírou agrese. Protože to umí, nikdo si na něj moc netroufne, takže ho vidíte agresivního třeba jen párkrát za život. V takové situaci je ale stále emočně dospělý, takže druhého třeba seřve, ale tomu to pomůže, aby si uvědomil, že tohle chování není patřičné.
       Obvykle z takového člověka čiší klid a mír, ale není to „ezoterický“ klid a mír, který je k smíchu, ale klid a mír, který je naplněn silou a vzbuzuje úctu a skoro až pokornou bázeň.
       Takový člověk obvykle nebojuje. Ale když dojde na lámání chleba, dokáže druhého odstrašit tak silně a jasně, že se mu ani nic nestane, protože ani neměl čas přiblížit.
       Zejména tento člověk neodmítá agresi, přijímá ji jako součást života, agrese není jeho pánem, ale on ovládá ji a umí ji pustit v té správné intenzitě přesně v ten okamžik, kdy se nebezpečí ještě jen blíží a ono se mu raději vyhne.

Jak bude kurz probíhat?

       To záleží na tom, jací lidé se na kurzu sejdou. Ale obvykle na kurzu buď vůbec nejsou, nebo jen v mizivém počtu, lidé, kteří jsou agresivní. Pravděpodobně je to dáno i tím, že já jsem stále ještě méně agresivní, než by bylo správné, tudíž si u těchto lidí těžko sjednám respekt.
       Takže počítejte s tím, že 90% lidí na kurzu bude takových, kteří se budou učit přijmout aspoň trochu agrese do svého života.
       Odhadem 10% lidí pak bude takových, kteří jsou „agresivní proti své vůli“ a když se jim to stane, velmi si to vyčítají. Díky tomu jsou obvykle navenek neagresivní.
       U první části lidí se budeme učit agresi bezpečně vyjadřovat, umět s ní zacházet a učit se, že zvládnutá agrese se přeměňuje na sílu, která je bezpečná.
       U druhé skupiny se zaměříme víc na bezpečí a budeme hledat cesty, jak agresi bezpečně vyjádřit, aby se v nás nekumulovala a my nebyli jak papiňák.
       Prakticky vždy je to na kurzu tak, že když člověk s něčím potřebuje pomoct, něco potřebuje zažít, tak je tam někdo jiný, kdo potřebuje totéž zažít z druhé strany.
       Takže budeme dělat různá cvičení na zvládání, bezpečné vyjadřování a přijetí agrese, agresivity, násilí, síly a slabosti.
       A určitě postavíme také pár konstelací. Protože ideální je propojit cvičení a konstelace. Cvičení slouží k procvičování dovedností, které nám chybí. Konstelace nám pomohou vyřešit příčinu toho, proč máme s agresí problém, ať už proto, že máme agrese moc nebo málo.
       Ale kdo mě zná, tak ví, že každý kurz, i když se jmenuje stejně, je jedinečný, stejně jako jsou jedineční lidé, pro které je připraven.

Přečtěte si také článek o vývojových stupních agrese, tomu málokdo rozumí. Navíc si o sobě nejvíc myslí právě lidé, kteří ještě nepostoupili ani do druhé třídy.

Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

Jak jsem rozzlobil jednu ženu

       Dostal jsem mail: ¨Žena..šťastná otrokyně...opravdu úsměvné. Opětovný důkaz mužského slaboštví. Díky bohu mám konečně přítele, který je silný ve smyslu osobnosti a pochopil, že  žena je rovnocenným partnerem. Ale...proti gustu žádný dišputát...kdo chce kam.... zavání to islamismem. I tak Vás lituji. Přicházíte o to nejlepší...souznění...ale to Vám asi nic neříká. Pohrdat ženou se nevyplácí a věřte mi, že vím o čem mluvím. Ženu-pečovatelku si vymysleli muži a to jen proto. že jsou FYZICKY silnější... ale jinak? Psychicky jste mnohem slabší. Napříč dějin...za vším stála žena. Ne...nejsem feministka, ale vadí mi toto sektovaní na základě fyzické síly.Tak už si konečně vy muži uvědomte, že nás potřebujete. A nejen k tomu, abychom vám rodiliy děti a vařily. Hodně zdaru a oči otevřené.“
       Vážená paní, nikdo po Vás nechce, abyste se stala šťastnou otrokyní. Moudrý muž to nevnucuje všem ženám, nabízí to jen těm, kterým chce věnovat čas. Funguje to ale jen u těch, které zjistily, že boj a rovnoprávnost jim nepřináší to, po čem touží.
       Zdá se, že jste v minulosti byla utlačovaná a nyní si začínáte chránit své území a svou osobnost. To je moc dobře. Je to běžný postup, že žena chce jít do ženské energie, až když zjistila, že se umí ubránit a že jí síla nepřináší to, po čem touží doopravdy. Takže Vám držím palce, abyste našla samu sebe a prosadila si svou rovnoprávnost, protože až když se to stane, až tehdy otevřete oči a zjistíte, že ten boj nevyvěrá z ničeho jiného, než ze strachu.
       Když se žena bojí, samozřejmě potřebuje úplně něco jiného, než se podřizovat muži. Proto také často na začátku kurzu se nejdřív muži uklánějí ženám, protože právě zraněné ženy to nutně potřebují.
       Je kouzelné sledovat, jak se mnozí muži cukají, ale v principu jsou všichni ochotní (když se jim to dobře vysvětlí) se ženám uklonit. A pak se stane ten zázrak. Nejdřív jedna žena, pak další a pak další hlásí, že to takhle nechtějí. Některým se dokonce dělá fyzicky špatně, když se jim muži uklání.
       Protože muž nemá být menší, než žena. Nicméně moudrý muž se rád ukloní ženě, která se bojí, aby jí ukázal, že si ji nepotřebuje zotročovat, že jí místo toho dává příležitost, aby se ona uklonila jemu a když oba zjistí, že se jim to líbí, tak jí dá možnost, aby se ona mohla stát jeho šťastnou otrokyní.

Islám

       Islám je zcela opačná představa o životě, než jakou mám já. Já nikomu nic nevnucuji, pouze ukazuji, kam vede chování A a kam vede chování B. Islám naopak lidem vnucuje svou představu o životě, aniž by ukázal, proč to tak má být nebo že to funguje. Ono totiž, jakmile najdete skutečná životní pravidla, už nemusíte nikomu nic vnucovat. Můj život nebude o nic ochuzen, když Vy budete kázat o nutnosti rovnocenného vztahu (pokud k tomu nebudete druhé lidi nutit silou), zatímco zdá se, že jen existence mých článků ve Vás vzbudila takový nával emocí, že jste mi musela napsat 3 maily. Takže aby bylo mezi námi jasno: Já Vás k ničemu nenutím. Já jen nabízím, abyste se zamyslela (otevřela oči). Uvědomuju si, že to ale asi nepůjde tak snadno, proto je mi potěšením i to, když budete bojovná a najdete svou sílu, protože podle mých zkušeností až dojdete do stavu, kdy se nebudete bát, začnete přemýšlet, co Vám v životě chybí a to je ten okamžik, kdy ženy přicházejí na mé kurzy. (Ty chytřejší přicházejí i dřív).
       Z mého pohledu islám se bojí žen, opovrhuje jimi a nectí ani ženskou energii.
       Já mám ženy rád, ctím je a dávám jim svobodu. Ale na rozdíl od současné společnosti jim dávám i svobodu být plně ženami. Je pravdou, že ctím podstatně víc ženy v ženské energii, než ženy kousavé, ale rozumím tomu, že i ty kousavé, žahavé a štiplavé mají nějaký důvod ke svému chování.
       Držím Vám palce, ať se Vám daří dobře ve vztahu, kde je žena rovnocenným partnerem. Hlavně doufám, že Vás po čase Váš muž neomrzí a že k němu budete i nadále cítit hlubokou živočišnou vášeň, která je dle mých zkušeností vyhrazena spíše pro ty páry, kde je mezi mužem a ženou velký rozdíl a kde ženu živočišně přitahuje mužova síla, a to i fyzická, ale hlavně ta jiná, ta hlubší.

Litujete mě

       Děkuji za to, že mi chcete věnovat Vaši energii jen proto, abyste mi sdělila, že mne litujete (nebo ve skutečnosti se nade mne povyšujete?). Jsou lidé, kteří žijí z negativní energie, já to moc neumím, ale i přesto si vážím Vaší snahy mě energeticky dotovat tím, že se mnou polemizujete, místo abyste mě v klidu ignorovala.
       Dřív jsem tento druh povýšeného postoje neměl rád, dnes to nechávám u Vás a přeju Vám vše dobré.

Přicházím o to nejlepší

       “Je báječné“ diskutovat s někým, kdo ani neochutná a už předem ví, že to, co ani neočuchal, je špatné. Každý máme svůj osobní příběh a jsem moc rád, že je Vám lépe, než Vám bylo před několika lety.
       Já se také mám podstatně lépe, než dříve a protože ani Vy neumíte zažít můj život, ani já Váš, není zde žádná možnost objektivně poměřit, kdo přichází o to nejlepší a kdo přichází o něco, co se mu dnes už zdá jen mdlé a nezajímavé.

Pohrdat ženou se nevyplácí

       To máte absolutní pravdu. Kdo pohrdá ženou či mužem, ztrácí nejvíc sám. Ale kdo pohrdá nezranitelnou ženskou energií (té je energie šťastné otrokyně velmi blízká) a je ještě k tomu sama ženou, ten přichází o největší dar. Navíc pak musí hodně bojovat o to, co by šťastná otrokyně dostala sama od sebe.
       Já jsem na vlastní kůži zažil nezranitelnou ženskou energii a kdybych v ní teď byl, pohladil bych Vaše zraněné vnitřní dítě a řekl Vám, že to zase bude dobré.
       Zažil jsem i energii, kdy jsem musel bojovat a čím víc jsem bojoval, tím víc to všechno bojovalo proti mně. Naštěstí jsem našel cestu, jak z tohoto nekonečného boje vystoupit a totéž přeju i Vám. A je jedno, zda na to půjdete mužským způsobem (tedy budete zvyšovat efektivitu boje) nebo ženským (že se odevzdáte natolik, že zmizí vše, co by Vám chtělo ublížit). Ve Vašem stavu je ten první způsob lepší, protože pro ten druhý pravděpodobně ještě nemáte dost důvěry v sebe, ve Vesmír, v MUŽE ani v ženskou energii.
       Opět platí to, co jsem už psal – držím Vám palce, ať se dostanete do další fáze, kde nebudete řešit muže kolem Vás, ale jen sebe. Jakmile změníte svůj vnitřní svět, změní se i muži kolem Vás.

Kdo vymyslel ženu-pečovatelku

       No přece evoluce. Děti nepečujících žen obvykle umřeli dříve, než by se mohli dožít dospělosti. Nepečující ženy mají také horší plodnost, i když jen statisticky, neplatí to absolutně pro každou nepečující ženu.
       Pečující ženu vymysleli také ženy, které zjistili, že určitým druhem péče mohou změnit svého muže tak, že on pak se chce starat o ně a jejich děti.
       Naše současná společnost bere mužům sílu, aby nemohli ženám ubližovat. Kupodivu jim pak často ubližují ještě víc. Dřívější ženy místo toho měly raději silné muže, kteří dokázali zabít jídlo i nepřítele a aby se k nim muž nechoval jako k nepřátelům, k tomu slouží právě ta péče, kterou odmítáte.
       Místo toho dráždíte hada bosou nohou a ještě si myslíte, že jste v bezpečí. U mě naštěstí ano, protože cítím Váš strach a tudíž zůstanu v klidu a budu se k Vám chovat skoro stejně, jako kdybyste o mě pečovala.
       Přečtěte si něco o rituálech probírání srsti u primátů, tam je nikdy ti silnější k tomu nenutí, naopak ti slabší to sami dělají, aby měli ochranu od těch silnějších. Pořád nechápete, že otroctví ženy si muž nebere pouze násilím. Skutečně silný muž dává ženě možnost se mu naprosto oddat a tím se dostat hlouběji do ženské energie a blíž ke své podstatě. Je při tom nutná jistá míra síly až násilí, ale jen burani si to berou zcela bez ohledu na pocity ženy.

Jsou muži psychicky slabší?

       Mnozí ano. Mnozí ne. V každém případě jsem moc rád za Vaši lekci nepohrdání druhým pohlavím.
       Věřím, že za mnoha úspěšnými muži jsou jejich ženy. A také jsem si jist, že mnoho mužů neuspělo, protože u sebe měli hádavou, nepříjemnou a kousavou ženu a neuměli ji zkrotit. Já s Vámi skutečně nebudu bojovat o to, které pohlaví je důležitější. Protože podle mne je to je žena – proto byly vždy ženy uklízeny do bezpečí v dobách válek a proto muži bojovali, aby pokud možno ženy nemusely. Žena je menší, má následovat a je důležitější.
       Nicméně, jestli chcete rovnocennost – pak ženy nejsou důležitější a my muži je nemusíme chránit. Pak se nedivte, že takto vychovaní muži se nedokáží postarat o svou ženu a že cizí ženu převálcují fyzickou silou, protože v době nouze i u slabých mužů obvykle pud přežití vykoná své.
       Z Titaniku přežilo podstatně větší procento nejchudších žen, než nejbohatších mužů. Protože tehdy bylo ctí muže dát ženě přednost při cestě do bezpečí.
       Ve vaší tolik opěvované rovnoprávné společnosti už tyto ohledy platí méně (jak uvedli ztroskotavší z lodě Costa Concordia) a když budete ještě chvíli bojovat, přestanou platit úplně. Protože je přirozeností muže proti jinému muži (byť má ženské pohlavní znaky) bojovat. A pak nastává přesně to, čeho se bojíte: tito muži fyzicky ženu přemůžou. To natolik patří k naší současnosti, že film Titanic vědomě lhal a ukázal, jak by to vypadalo dnes – muž s pistolí brání ženám v cestě za bezpečím, protože do bezpečí chce on sám. Tohle se nestalo, tak by to bylo dnes.
       Klidně s muži dál bojujte, je to Váš boj, jen se přitom dívejte, zda výsledek odpovídá tomu, co chcete nebo zda nevede k cíli opačnému.
       Naproti tomu já nabízím nesnadnou cestu, která nevypadá nijak růžově. Ale její výsledky překonávají cokoliv, co vůbec považujete za možné. Přeji Vám, abyste to někdy v budoucnu zažila.

2. mail

       Od stejné ženy mi za chvíli přišel 2. mail: „PROČ RADĚJI NEPOMÁHÁTE MUŽŮM?“
       Myslím, že musíte mít velmi zavřené oči, abyste dospěla k závěru, že pomáhám jen ženám. Na mých kurzech je zhruba 1/3 mužů a 2/3 žen. Ale na mých mužsko-ženských kurzech je to prakticky půl napůl.
       A představte si to – na poslední kurz Šťastné otrokyně přišlo víc žen, než mužů. Je pravda, že část z nich se nepřišla naučit, jak být šťastnou otrokyní, ale jak být ženou, ale i tak je to pozoruhodné, protože bych očekával, že na každou zájemkyni o kurz bude fronta 100 mužů. Bohužel mnozí muži jsou natolik odříznutí od své přirozenosti, že je víc zájemkyň o to naučit se být šťastnou otrokyní, než je zájemců o to, jak být moudrým pánem.

Poslední mail

       přišel za další 3 minuty: „Zkuste taky pochopit, že svět se změnil........muži jsou mnohem slabší a není to o tom. že by se změnily ženy“
       Ano, svět se mění neustále. Mnozí muži jsou mnohem slabší a mnoho žen si na to stěžuje. Já učím muže, jak opět najít svou sílu a jak zvítězit i bez boje. Bohužel když někdo nikdy nebojoval, nejde se naučit vítězit bez boje, aniž bych se předtím naučil bojovat.
       V poslední části s Vámi nesouhlasím – ženy si vzaly sílu, která jim nenáleží a která jim ubližuje a i díky tomu jsou muži slabší a slabší.
       Co je podstatné – já Vás k ničemu nenutím. Žijte si svůj život a pokud s ním budete spokojená, není důvod nic měnit.
       Když časem zjistíte, že byste se chtěla naučit, jak žít život s menší námahou, jak se víc opřít nejen o svého muže, jak najít ženskou část své duše, jste u mě vítána na mužsko-ženských kurzech.
       A kdybyste si chtěla uzdravit svůj strach – i to umím. Ale chápu, že dokud se bojíte, dáte asi spíše přednost ženě nebo bezpečnému muži.
       V každém případě přeji vše dobré a ať máte tolik síly, abyste přeprala muže na novodobém Titaniku, kdybyste se tam náhodou dostala. Nebo se u mě na kurzech můžete naučit, jak to udělat, aby Vám muži sami chtěli dát přednost.

Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

Psí konstelace

Konstelace pro psa

       Před nedávnem jsem udělal zajímavý experiment – postavil jsem konstelaci, která měla za úkol pomoci zvířeti. Jednalo se o pejska a jeho strach. Samozřejmě si konstelaci sám pejsek postavit nemohl, to zařídila jeho majitelka.
       Bylo krásné sledovat oddaného psa, který věří své páničce. Stejně věřil i bývalému pánovi kdysi v minulém životě. Ale ten jeho důvěru zklamal a nechal ho utopit se bez pomoci. Jak se ukázalo, to poznamenalo jeho vztahy k lidem, kterým pak jen obtížně věřil.
       Já sám nevím, zda minulé životy existují. Ale řídím se radou jednoho lékaře, který také neví, zda minulé životy existují, opakovaně ale zažil, že když si někdo uzdraví trauma v minulosti, jeho problém se zlepší, i když víme s jistotou, že se dané trauma nestalo danému člověku v tomto životě ani žádnému z jeho předků.
       Je klidně možné, že je to jen pohádka, s jejíž pomocí si vyřešíme nějaké archetypální trauma, nicméně to, že „tato pohádka pomáhá“ je podobně nevysvětlitelné s pomocí současného paradigmatu jako existence minulých životů.
       Vůbec netuším, zda se psi vždy rodí jako psi, logicky bych spíše čekal něco jiného. I proto jsem nečekal, že se dostaneme do minulého života a že tam pejsek bude ještě oddanější svému pánovi, než nyní.
       Ale stalo se. Ta konstelace byla velmi dojemná, dokonce paní, která představovala psíka, si to velmi pochvalovala a řekla, že s pomocí této konstelace ze sebe dostala emoce „až z paty“. Takže i kdyby to psíkovi nepomohlo, nám všem přítomným do dalo hodně.
       Vím, že psi cítí a že mají citový život, přesto mě dostalo, jak hluboké ty city mohou být. A víte, co je nejlepší? Podle informací majitelky na procházce druhý den psíka neočekávaně pohladila cizí žena a on na ni nezaútočil ani nebyl vystrašený, což by se dříve stalo. Zatím to ještě stále může být náhoda, ale těch náhod se za pár hodin stalo tolik, že je velmi obtížné je přiřadit jen samotné náhodě.
       Jedna z účastnic mě inspirovala, abych udělal kurz pro zvířecí problémy. Takže jestli máte zájem, dejte mi vědět. Co je důležité, fyzická účast zvířete v místě konání není nutná, fyzicky přítomen musí být majitel nebo někdo, komu na daném zvířeti záleží a chce mu pomoct.
       Také je důležité vědět, že nejsem veterinář, jsem jen člověk, který má velkou zkušenost s konstelacemi a zdá se, že pro zvířata platí stejné nebo velmi podobné principy jako pro lidi.

Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

Kdo nám bere svobodu?

Budeme zakazovat básničky?

       Prý se má z čítanek pro děti odstranit básnička pana Žáčka jen proto, že se v ní píše, že holčičky jsou na světě proto, aby byly maminkami.
       V tomto článku se chci zaměřit na 2 nejpodstatnější věci: Svobodu a ochranu nejslabších.
       Kdyby pan Žáček napsal, že ženy nesmí pracovat nebo že musí mít nižší platy za stejnou práci, bylo by rozhořčení genderistů na místě. Ale on jen popsal polovinu největšího přání každého dítěte: Mít MAMINKU. Ne matku, co mě dá do jeslí. Ne ženu, co porodila dítě a pak na něj nemá čas.
       Když komunisté rozorali meze, měli pro to moc dobré důvody. Jen zapomněli poslouchat zkušené lidi, kteří v sobě nesli tisícileté zkušenosti. Bezpochyby v minulosti někteří meze rozorali a zjistili, že užitek je jen krátkodobý a pak přichází zmar a touha, aby to bylo aspoň tak, jak to bylo před rozoráním. Dnešní povodně jsou mimo jiné i následkem rozorání mezí.
       Genderismus je podobně nebezpečná ideologie. Navíc zbabělá. Tvrdě a bezcitně bojuje proti těm, kteří se přinejhorším dopustili drobného přestupku (pan Žáček), ale bez povšimnutí nechává zotročování, ponižování a zabíjení žen od ideologií, které jsou silnější a na které si genderismus jako správná zbabělá ideologie netroufne.

Komu bere pan Žáček svobodu?

       Podle mě nikomu. Vy si skutečně myslíte, že jedna básnička způsobí, že se muži nebudou starat o děti nebo že ženy budou proti své vůli uvázané k plotně?
       Ta básnička totiž není o dospělých. Je o dětech. Je o touze každého dítěte: Mít maminku, kterou miluju ze všeho nejvíc, protože je maminka. (A ne pouze žena, která porodila dítě a pak ho dala do jeslí).
       Kdo tohle nechápe, ztratil spojení se svým vlastním vnitřním dítětem a téměř s jistotou nemůže být ani dobrým otcem a rozhodně nemůže být úžasnou mámou
       Když to nechápete, divíte se, proč tatínkové nejsou v básničce ve stejné roli. Protože tatínka, kterého mám nejraději, chci, až když mám maminku, kterou mám nejraději nebo když potřebuji tatínka, aby zacelil tu díru, kterou ve mně nechala emoční nepřítomnost ženy, která si říká maminka. Protože tohle je jedna z mnoha věcí, ve kterých jsou ženy mužům nadřazené. Jedině když to žena hodně pokazí, tak se může stát tatínek (když pro to pak ještě i něco udělá) tím, koho dítě nejvíc miluje. Tatínek může být sebedokonalejší, když to maminka nepokazí, malé dítě ji bude vždy milovat nejvíc. Ledaže by genderisté naučili táty kojit z vlastního těla.

Komu berou svobodu genderisti?

       Všem. Všichni musí být, jak si oni přejí a když ne, tak někoho začnou kamenovat. Tentokrát pana Žáčka. Příště někoho jiného, kdo napíše svou pravdu, která se těm, co nesnáší svobodu, nehodí do krámu.
       Kdyby byli genderisti féroví, napsali by sami básničku o tom, jak dítě miluje na své mamince, že je úspěšná v práci, i když si ji kvůli tomu vyzvedává pozdě ze školky. Jenže tahle básnička by u dětí nezabodovala.
       A pokud některý z genderistů s mým tvrzením nesouhlasí, je to jednoduché: Distancujte se od pokusů něco zakazovat. Poslouchejte. Dejte lidem možnost volby. Jestli máte pravdu, stejně to tak skončí, jen o pár desítek let později. Ale jestli nemáte pravdu, zachráníte miliony lidí před zbytečným utrpením, když dovolíte životu, aby sám ukázal, co je pravda a co ne a nebudete mu to vnucovat.

Skutečný a falešný feminismus

       Skutečná feministka by měla při té básničce pookřát. Už jen proto, že díky své ženské energii má výtečné vcítění do dětí. A navíc: To je přece úžasné, že dle autora má žena tak výjimečné postavení, že děti mají obvykle maminky nejvíc rády. To je jedna z věcí, které skutečná feministka oceňuje na ženách nejvíc – že něco mají „od boha“ a stačí, když to nepokazí a je to jejich.
       Co je ještě lepší – tohle funguje, i když žena pracuje a dokonce i když děti odloží předčasně do jeslí, k babičce apod. Pokud to žena totálně nepokazí, v očích svého dítěte zůstane maminkou a dítě bude věřit, že je milováno, dokonce i tehdy, když toho dotyčná žena pohledem dospělého není schopna a ve skutečnosti je její feminismus jen projevem jejího sobectví.
       Skutečný feminista nikdy nebude žádné ženě stavět překážky k tomu, aby se osamostatnila, dělala, co uzná za vhodné a třeba klidně i neměla děti. Rozhodně nebude zastáncem toho, aby za stejnou práci ženy dostávaly méně nebo aby ženy nesměly vykonávat nějaké zaměstnání. Jen ho bude bolet, když bude vidět, jak si žena ničí to krásné a jemné v sobě.
       Skutečný feminismus totiž není ideologie, ale prožitek. Ten, kdo tomu rozumí, také chápe, že ženy, které chtějí dosahovat úspěchu v práci, jsou z principu silnější (protože jsou více v mužské energii) (a tedy potřebují méně ochrany), než ženy, které chtějí „dosahovat úspěchu“ tím, že hlavně budou ženami, matkami a pečovatelkami ( k ženské energii síla nepatří a aby ženská energie mohla prosperovat, potřebuje ochranu a to zejména před těmi, kteří skutečnou ženskost nesnáší, tedy hlavně před genderisty).
       I proto je nesmírně důležité si uvědomit, že genderisté chrání ty, které to tolik nepotřebují (silné ženy), omezují ty, které potřebují ochránit (ženské ženy) a ničí život těm, kteří se bránit nemohou vůbec (děti). Ten, kdo je skutečně ženou nebo má v úctě ženský princip, by nejdřív ochraňoval ty nejslabší, tedy děti, které se vůbec nemohou bránit.

       Falešná feministka ženskost podceňuje a proto musí bojovat za rovnoprávnost. Protože (v jejím světě) je ženskost podřadná, snaží se všechny ženy zachránit před morem ženskosti a tedy musíme být všichni stejní a nebo aspoň rovnoprávní ve všem. Je to jako v tom vtipu, kdy ryba má z plavání za 1, ale propadá z lezení na stromech a tak to neustále trénuje (i když pro její život je to bezcenné) a zajíc sice krásně běhá, ale genderisté ho neustále nutí, aby si zlepšil 4 z plavání.
       A to je celý genderismus. Při psaní jsem si uvědomil, že slovo feminimus je totálně zprofanované a že je zcela oprávněné, abych se já považoval za feministu (protože v mých očích chráním ženy před falešným feminismem) a je pochopitelné, že (falešné) feministky se za feministky pokládají také. Takže v tomto článku bude nadále slovo genderismus zastupovat tu verzi feminismu, která chce rovnoprávnost, protože nedokáže ocenit výhody ženskosti. (Pro ty, co to ještě nepochopili: Falešný feminismus aplikovaný na děti by nutil 2 leté děti, aby rozhodovaly o rodině rovnoprávně s rodiči a tím by jim bral jejich dětství).

Na čí stranu se postavit?

       Vždy je třeba vidět, že ne vždy ten, kdo nejhlasitěji křičí, je ten, komu je nejvíc ubližováno. Dokonce se dá říci, že když už někdo umí křičet, asi na tom není nejhůř.
       V medicíně, když se dostanete do situace mnoha zraněných, je pravidlo, že nejdřív se skoro nikdy neošetřují ti, co křičí, ale ti, co už křičet nedokáží.
       Takže doporučuji se vždy stavět na stranu těch žen, které nejsou slyšet a ještě víc na stranu dětí.
       A když to nestačí k rozhodnutí, tak je rozumné se stavět na stranu těch, kteří chrání svobodu, před těmi, kteří svobodu berou.

Co můžete očekávat od mých kurzů

       Třeba si budete moci uvědomit, že vždy je něco za něco. Když chce žena pracovat na pozici, kde je třeba bezcitnost (armáda, jatka, člověk, který vyhazuje zaměstnance), je daná žena skutečně schopná být dostatečně bezcitná? Pokud ano, přestává být ženou a stává se chlapem s prsama. Nic proti tomu, ale bylo by dobré vědět dopředu, jakou cenu zaplatím.
       Pokud je tato žena schopná bezcitnosti jako muž, je schopna z této bezcitnosti vystoupit, jakmile ukončí pracovní proces a je schopná být doma úplně jiná? (Pokud není, poškozuje tím své děti (nedostanou mámu) a všechny, se kterými její děti budou žít, až budou velké (děti vychované necitlivými mámami budou samy méně citlivé, tedy budou více psychopatické, sociopatické nebo přinejmenším si půjdou tvrději na úkor druhých za svým))
       Kdyby bylo pravdou, že ženy dostávají za stejnou práci méně peněz, zaměstnavatelé by přednostně přijímali ženy. Pokud vím, tak to tak není, jinými slovy odměna pro průměrného muže je adekvátní odměně pro průměrnou ženu. Jak je to možné, když odvádějí stejnou práci?
       Prostě neodvádějí. Průměrná žena je méně ochotná zůstat v práci přesčas, než průměrný muž. Právě proto, že ještě stále je průměrná žena lepší mámou, než průměrný muž. To, co je v pracovním procesu nevýhodou (a je díky tomu krácena odměna), je ve výchově dítěte obrovským plusem.
       Až se genderistům podaří to změnit, budou ženy i muži dostávat stejně. Trpět tím budou děti (protože na ně mámy nebudou mít čas (víc, než teď)).
       Samozřejmě druhou možností je vychovat muže, aby byli citelnější k rodině a méně citelní ke své práci. To by mělo být ideální pro všechny – zejména pro děti.
       Problém je, že se tím sníží konkurenceschopnost naší ekonomiky, tedy všichni se budeme mít hůře. Já bych to těm dětem věnoval, ale jste si jistý/á, že Vy také? Snížíte si dobrovolně životní úroveň, aby se děti měly lépe emočně a hůře materiálně?
       Prostě na mých kurzech začnete myslet. Nelze mít auto, které hodně uveze a je ultralehké a má nulovou spotřebu a velké zrychlení. Nejlepší sprinter nikdy nebude nejlepší na maratonské trati a naopak. Prostě, co je potřeba k nejlepšímu výsledku v mateřství, je úplně odlišné od toho, co je třeba k nejlepšímu výsledku v pracovním procesu.
        Budete vědět, že být rovnoprávnou ženou má své výhody, ale také nevýhody (např. taková žena se nemůže pořádně opřít, má menší šanci na spokojený vztah, má menší šanci na to, aby její děti byly šťastné). Stojí to za to? Pak ok, jděte do rovnoprávnosti.
       A pochopíte, že můžete trénovat své schopnosti ve světě biznysu nebo ve světě mateřství nebo obojí, ale pak pravděpodobně dosáhnete horších výsledků, než kdybyste se specializovala.

Nabízím svobodu

       Moje výhoda je, že lidem nabízím svobodu. Chcete být jako žena tvrdší? Buďte. Ale uvědomte si cenu, kterou za to zaplatíte.
       Současně jsou situace, kdy je třeba být tvrdá, třeba ve válce. Ale i ve válce by žena měla umět doma udělat mír. A to žena bojující za rovnoprávnost neumí.
       Populisté (a tím slovem označuji skutečné populisty, ne ty, kteří se nelíbí naším médiím a tak je nespravedlivě nálepkují) nám lžou, že je něco jen dobré a něco jen špatné. Tak to není. Označení něčeho za jen špatné a něčeho za jen dobré je úvodní krok manipulace, bez kterého vlastně ani žádná manipulace není možná.
       Zápalky v rukou šestiletého dítěte jsou nebezpečné a přece i tam někdy za určitých okolností mohou zachránit život. Zápalky v rukou (i emočně) dospělého jsou prospěšné.
       Tak je to s každou věcí v životě. Ten, kdo tohle nechápe, se stává fanatikem. Fanatismus ničí životy.

Chcete svůj život nebo „pravdu“ někoho jiného?

       Jsem si jistý, že genderismus nemá pravdu. Že se zdá, že ji má jen proto, že umlčuje jiné názory.
       Nicméně není to důležité – dokud umlčuje jiné názory, je nebezpečný, i kdyby měl totální pravdu.
       A upřímně – kdyby měl pravdu, proč by umlčoval jiné názory?
       Na druhou stranu má bezpochyby genderismus v něčem pravdu. Abychom se mohli dozvědět, v čem ano a v čem ne (a možná spíše kdy ano a za jakých okolností ne), museli bychom se tím problémem seriózně zabývat. A to nejde, dokud je pravda předem daná.
       Současná společnost je neuvěřitelně uhnuta v neprospěch mužů, žen a dětí a ve prospěch genderismu. Až si toto uvědomíme, budeme se moci umět bránit.
       Dnes třeba tím, že nedovolíme zakázat básničku a že svým dětem řekneme, kdyby je někdo chtěl vychovávat k genderismu, aby se paní učitelky zeptaly, zda ženy nesmí být matkami nebo zda je špatně, když se některá žena rozhodne být mámou na plný úvazek.

Stát se MUŽEM/ Být ŽENOU nebo být něco mezi

       Každý z nás si musí ujasnit priority a podle toho hledat cesty. Jestli jste si jako žena jistá, že na smrtelné posteli byste nejvíc litovala toho, že jste nedosáhla úspěchu, trénujte mužskou energii a přijměte to, že si najdete slabého muže nebo že vztah mít nebudete. Přijměte to, že Vaše děti budou mít víc materiálního, ale méně toho podstatného.
       Paradoxně nejlépe se pracuje s ženami, které už úspěch dosáhly a zjistily, že jim to naplnění nepřineslo. Tyto ženy chtějí ženskou energii a jsou za to ochotny zaplatit tím, co jim nikdy nepřineslo naplnění.
       Ty, které to ještě nezažily, možná nejdříve naplní svou mužskou stránku. Jen pozor, do svých výpočtů zahrňte i to, jak se budete cítit, když zmeškáte své biologické hodiny.
       Muži možná zjistí, že je pro ně nejdůležitější, aby nikdy neublížili žádné ženě. Pak stojí za to trénovat ženskou energii. Bohužel se ukazuje, že nepřítomnost mužské energie v muži, kterého jsem si vybrala, je pro většinu žen také velkým utrpením.
       Řešením pro takového muže je najít si takovou ženu, která je zraněná tak moc, že až do konce životě bude vděčná za to, že její muž je bezpečný a hodný. Bohužel z mých zkušeností i hodně zraněné ženy si své zranění mohou uzdravit a pak je přestane takový muž přitahovat.
       Pokud uvěříte genderistům, zhoršíte život svým dětem, protože jim vezmete to, na co jsme my všichni naprogramovaní. Je to jako byste dobrovolně přestali jíst živou stravu a místo toho se krmili náhražkami. Dá se to přežít, ale chuť nic moc a na zdraví to nepřidá.
       Pokud uvěříte mě, zhoršíte život sobě, protože věci přestanou být jednoduché a budete muset začít myslet. Věci přestanou být černobílé, místo toho se začnete ptát: Kdy je lepší být v ženské energii, kdy v mužské a kdy v nijaké (=energie, kdy nejsem ani muž, ani žena ani dítě, jsem jakési rozplizlé nic)?
       Jako muž na mých kurzech velmi brzy pocítíte mužskou energii a pak už to asi nikdy nebudete chtít jinak.
       Ženy to mají těžší. Aby pocítili krásu ženské energie, musí někdy projít úsekem, kdy staré přestalo fungovat a nové ještě nezačalo. Důležité je, že se kdykoliv budete moci k mužské energii vrátit, kdybyste zjistila, že rodina, děti a partnerství není to nejdůležitější, co nejvíc určuje Vaše štěstí.

Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

Manipulace a odvaha

Manipulace

       Tak jsem si po dlouhé době otevřel facebook a hned první zpráva byla: „ALE JESTLI TO NEPOŠLEŠ TOLIKA LIDEM KOLIK TI JE TAK SE TO NESPLNÍ A BUDEŠ MÍT CELÝ ROK SMŮLU.‼A SNAŽ SE TO POSLAT DO 24 HOD „
       Začátek není vidět, jen tohle.
       Není to krásně vyděračský mail?
       Proč se tyhle vyděračské maily šíří? Mnozí to myslí dobře. Když jsem si pak přečetl začátek zprávy, tak ta byla moc hezká. Až bych řekl, že falešně pozitivní. Kdyby to byla skutečná pravda, nemusí mě vydírat ani mi vyhrožovat.
       Musím přiznat, že jsem s tím chviličku zápolil. No jo a co když skutečně budu mít smůlu?
       Ale co je horší? Mít smůlu celý rok nebo do toho namočit další lidi a ty nutit, aby to buď poslali dál nebo budou mít smůlu celý rok? Ale pozor tím to nekončí – nakonec budou buď všichni lidé přeposílávat v čím dál větším počtu tuhle zprávu, až úplně zahltí internet nebo budou mít všichni smůlu.
       Buď to není pravda – a pak proč to posílat?
       Nebo to je pravda – a pak nechci své spolufacebookovníky do těch sraček namáčet.
       Prosím, až Vám zase přijde nějaká taková zpráva, zkuste uvidět, že je to to manipulace. A neobtěžujte tím ty druhé. A mějte tu odvahu to zastavit. A jestli nutně musíte něco poslat, tak třeba jen něco jednoduše pěkného.

Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

Syndikovat obsah
(c) MUDr. Martin Daniel, 608038825, danielma@seznam.cz
„Kdy se nudíme lépe než v kruhu rodiny?“ Oscar Wilde