Publikováno 23.7.2024
Jak nám naše dětství předurčí dospělost a proč to nevidíme
Představte si sami sebe jako vysokoškolačku, která dělá uklízečku. A ne proto, že je na mateřské, ale ona není schopna zvládat „lepší“ práci. A ne protože by byla psychicky nebo jinak nemocná, ale paní je prostě neschopná a nikdo neví proč.
A dnes jsem zjistil proč. Napsala mi: „Manžel říkal, že takové peníze, které vydělává on, já si nikdy nemůžu vydělat.“
A tak jsem se jí zeptal „A to ti nevadí, že tě tím ponižuje?“
A její odpověď byla: „Já si toho nikdy nevšimla, až teď, když jsi to napsal.“ A pak dodala: „Můj otec maminku denně běžně bez přestání ponižoval a já v tom vyrůstala, takže jsem tento “rodinný” vzor zřejmě převzala.“
A aby měla jistotu, že je opravdu nemožná,
tak si způsobí, že může dělat jen uklízečku.
A věří každé blbosti, aby dala možnost svému muži, aby on byl ještě úžasnější, než je. A co on na to? Miluje ji za to?
“Prý od něho ani NECHCI odejít, jinak bych byla už dávno fuč.“ A tak je paní ujištěna, že on je ten chytrý, kdo vždy ví vše líp, než ona. I o tom, co ona cítí. I jak zareaguje. Protože on „mě vždycky umluví. On má vždy rozumové argumenty, na které nemám co říct.“
Proč to ona neviděla?
Protože to bylo tak zřetelné, že přece každá žena musí být ponižována, že ji ani nenapadlo se podívat, jak to mají jiní lidé. Proto když vás cokoliv trápí, vědomě se dívejte, jestli to tak jako vy mají všichni lidé na celém světě.
Protože když najdete jednoho člověka, který to má jinak, už víte, že to můžete mít jinak i vy.
Tahle paní skutečně existuje
A je chytrá. Ale když se má pro cokoliv rozhodnout, tak se ptá, jako by měla defekt inteligence. A já se divil, proč paní s vysokou školou neví, zda je Země plochá či kulatá.
Teď už to vím. Když vyrůstáte v rodině, kde můžete být ponížena za cokoliv, tak nemáte názor raději na nic. I když se učí už na ZŠ, že Země je kulatá, aby pak na SŠ se to upřesnilo jako geoid. Ale je lépe nic nevědět, než za to, že by věděla, dostat další ponížení.
A ani já jsem to neviděl
Protože mě by ani nenapadlo, že žena v 21. století v ČR může žít takhle.
Vztah paní je na přítěž
A většina lidí by paní řekla, že má z takového vztahu odejít. A paní mi to pak při čtení tohoto článku potvrdila. Ale já i přesto věřím, že vztah se dá zachránit. Ale daleko snadněji by se to dělalo s mužem, než proti němu.
Protože nejlepší by bylo, kdyby muž pochopil, že má opačný vzorec z dětství. Tedy stejný, ale on v něm zastává opačnou roli. Protože vždy když je jeden ponižován, musí tam být i ten, co ponižuje. A není chyba ponižovatele, že ponižuje. K tomu musí být i ten druhý, co chce být ponižován.
Ale teď už to jeho chyba a vina je. A sám jsem zvědav, jestli se dokáže paní uzdravit ze své „touhy“ být ponižována, aniž to rozbije vztah. Chci věřit, že ano. Ale moc tomu nevěřím. I když udělám vše, aby jejich děti měly oba rodiče šťastné a spolu.
Ale až paní dojde, co její muž dělá, nevím, zda se mu pořád bude chtít za všechno omlouvat. A až to přestane dělat, pak podle mých zkušeností už bude mít muž jen omezený čas to všechno napravit. Doufám, že si to čte a už to napravuje. Protože až to vše udělá sama žena, nevím, zda mu bude chtít dát šanci.
Jak dopadl podobný vztah
Znal jsem ženu, lékařku, nad kterou se její muž povyšoval, protože v její rodině byla deprese. Tato žena dělala obvoďačku v době, kdy každý obvoďák v létě dotoval svoji ordinaci, aby si v zimě vydělal na trošku slušné živobytí.
A tento muž byl v té době king, protože byl majitelem firmy, takže patřil mezi 100 nejbohatších lidí na okrese. Ale pak se rozhodl, že chce víc a chtěl uloupit firmu svým společníkům. Ti na to přišli a vyhodili ho. A tato žena mu podala pomocnou ruku. Když on měl deprese (!!!), pomohla mu najít práci na pumpě. Aby alespoň něco domů přinesl a hlavně aby nemusel mít deprese. Protože mezitím se z nejhorší práce stala velmi výhodná. Když se zavedla platba za člověka, kterého měl každý obvoďák v kartotéce. Takže si přehodili role. Ale ona se nad něho nepovyšovala, že bere víc, než on (aspoň pokud vím). Měla ho ráda, tak mu chtěla pomoct. Ale on a dělat na pumpě? To bylo pod jeho důstojnost. Tak si našel další práci, tam prošustroval peníze, které si půjčil od svých rodičů a protože jeho rodina byla daleko „lepší“, než její, tak nenašel sílu se k tomu přiznat a raději se oběsil.
Takže nejen že každý může začít vydělávat víc, než jeho manžel. Také manžel může nevydělávat nic. A to je ještě ta lepší varianta.
Když si tenhle článek četla moje žena,
řekla mi novinku, o které jsem nevěděl. Řekla mi, že se moje bývalá žena cítila ode mě taky ponižovaná. A protože se znají, tak jí řekla, že si našla nového muže, který ji neponižuje. A moji ženu to zajímalo, aby si dala na mě pozor. A když to spolu řešili, tak zjistili, že moje ponižování spočívalo v mém dotazu, kde něco mám. Což je moje obvyklá reakce, když něco hledám, tak se ptám, kde to je. A pravděpodobně se tak ptám, i když jsem sám. Na což se moje bývalá žena roztřásla, ale já to nikdy neviděl, protože jsem byl právě v módu hledání. A protože mi to moje bývalá nikdy neřekla, tak jsem se to dozvěděl až teď. Přičemž kdybych to býval byl věděl, tak bych se zastavil a obejmul jí. Protože jsem jí nikdy nechtěl ponižovat. Ale prý jsem to dělal.
A moje současná žena?
Prostě mi řekne, že neví a nevzrušuje se. A to všechno jen proto, že její dětství nevedlo k tomu, aby se ona zabývala tím, že já si mluvím pro sebe, když něco hledám.
A já tohle píšu, abych paní pomohl uvidět, že každý někdy nevidíme, co děláme. A nejsme hloupí, když nás na to někdo upozorní. Jsme naopak velmi chytří, když to slyšíme. Protože 99% lidí by se na mě zlobilo, být v její pozici.
To nejdůležitější
Celý můj příběh s mou bývalou ženou mi pomohl se vrátit do rovnováhy. Protože jsem předtím zažíval pocit, který mě nutil být na straně ženy proti jejímu muži. A teď už zase rozumím oběma. Takže mohu pomoci oběma.
Tento příběh mohla tato žena brát jako další ponížení
Protože ji tady pro někoho popisuju jako blbou. Ale přitom já ji vidím jako daleko chytřejší, než se vidí ona. A tak jsem jí napsal: „Ty jsi naopak velmi výjimečná, že to chceš vidět. Většina jiných by za pravdu o nich obviňovala mě.“
A její odpověď: „To je tak krásně napsáno o té výjimečnosti, úplné povzbuzení pohladí na duši, to bych potřebovala snad každý den nebo alespoň v těžkých chvilkách.“
A co ti brání si to říkat aspoň sama
Nebo si to někam napsat. Podobnou větu jsem napsal své ženě a nalepil tu zprávu na skříň, kolem které chodí několikrát denně. Takže to můžeš udělat i ty. Větu, která tě pohlasí na duši a nebude ode mě. Protože bude lepší, když si ji spojíš sama se sebou nebo s tvým mužem, než si ji spojit s cizím mužem.
Připojte se ke skupině O zdraví a vztazích
https://www.facebook.com/groups/dotazyzdravi Tam se snažíme o spolupráci klasické medicíny a vědoteriky. Vědoterika je to nejlepší a nejúčinnější z ezoteriky vybrané na základě vědeckého pozorování výsledků.
Přihlásit na kurz se můžete tady.
MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com
Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků
Sdílejte, přidejte k Oblíbeným
